Autor: P. Václav Fojtík | Archidioecesis Olomucensis
Zdroj: © Mateřskou řečí | Májové úvahy nad evangelijními slovy Panny Marie | 2026
Datum napsání:
11.05.2026
Zamyšlení na 11. května
Dítě, proč jsi nám to udělal? › Lk 2,48.
Prvních pět růžencových tajemství, která nazýváme radostná a týkají se Ježíšova dětství, nesou v sobě také bolest. Dvě z nich jsou zároveň označována jako bolesti Panny Marie, a sice obětování Ježíše v chrámě a jeho ztráta při pouti do Jeruzaléma. Ani ty tři ostatní však nejsou, když nad nimi hlouběji uvažujeme, bez stínu bolesti. V události zvěstování Páně slyšíme o Mariině uleknutí. Objevují se otázky, jak to s ní bude, když má počít, a muže přitom nepoznává. Při návštěvě příbuzné Alžběty v druhém tajemství lze uvažovat o obtížích cesty do hor. Možná, i když o tom evangelium mlčí, se ďábel při této cestě nezdráhal a házel svaté Panně v nejrůznějších obtížích - jak se říká - „klacky pod nohy“. Narození Ježíšovo v Betlémě je spojeno s odmítnutím přístřešku. A tak Josef s Marií přivítají narozeného Spasitele v chudém chlévě.My se dnes zastavujeme u slov, která pronáší Maria po nalezení dítěte Ježíše v chrámě: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali! A Ježíš na to: Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?" (srov. Lk 2, 48-49)
Josef a Maria prožívají radost z nalezení dítěte Ježíše, ale zároveň bolest z jeho odloučení. Já musím být v tom, co je mého Otce. A jindy: „Moje matka a moji příbuzní jsou ti, kdo slyší a plní Boží slovo" (Lk 8,21). Ježíš už jako dvanáctiletý chlapec dává na srozuměnou, že nad pouty rodinných vazeb stojí pouta, která musí udržovat s nebeským Otcem. „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí" (Mt 22,37).
A tak po předpovědi Simeonově je to opět v Jeruzalémě, kde se při hledání Ježíše znova zabodává meč do srdce Mariina. „Hle tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali!" V Jeruzalémě se jeho matce do srdce zabodne meč ještě několikrát, a sice v největších bolestech: až uvidí, že její syn a Syn Boží je odsouzen k ukřižování, až bude přihlížet jeho křížové cestě, až uslyší slova posměchu z úst vojáků i členů velerady. Její bolest pak dosáhne vrcholu, až bude Ježíš na kříži umírat, až jí zmučené tělo synovo bude ležet v klíně, až svého syna bude ukládat do hrobu.
Matko, jejíž duší pronikl meč bolesti, Maria, oroduj za nás!
